Země jihovýchodní Asie již po desetiletí otevírá své dveře velkým nadnárodním firmám, jako je například Apple, Samsung nebo Intel. Nyní se připravuje na ještě větší obchodní příležitosti, které jí může přinést nadcházející změna šéfa Bílého domu.
Zvolený americký prezident Donald Trump tvrdí, že jeho plán na zavedení vysokých cel na zboží dovážené do Spojených států povede ke snížení federálního deficitu, zlevnění potravin a k vytvoření nových pracovních míst na domácí půdě.
Během zářijového předvolebního mítinku v Savannah ve státě Georgia dokonce sliboval, že se do USA přesunou celá průmyslová odvětví. „Uvidíte masový odliv výroby z Číny do Pensylvánie, z Jižní Koreje do Severní Karolíny, z Německa přímo sem do Georgie,“ prohlásil Trump.
Takový návrat výroby do Spojených států je vysoce nepravděpodobný, určitě ne v takovém rozsahu a takovou rychlostí, které si Trump přeje, pokud vůbec někdy nastane. Místo toho však lze očekávat, že z politiky příštího republikánského prezidenta bude těžit především jedna země – Vietnam.
„Pokud se dříve vyrábělo v Číně, nyní se bude vyrábět ve Vietnamu,“ myslí si Jason Miller, profesor ekonomie z Michiganské státní univerzity, který se specializuje na oblast řízení dodavatelských řetězců. „Tato výroba se do Ameriky nevrátí,“ domnívá se Miller.
Za předchozí Trumpovy administrativy v letech 2017 až 2021 se velké zahraniční korporace, včetně společností Apple, Foxconn či Intel, začaly přesouvat do Vietnamu, aby diverzifikovaly svá výrobní portfolia.
Před pouhými dvěma měsíci oznámila investici ve výši jeden a půl miliardy dolarů ve Vietnamu také kosmická společnost SpaceX miliardáře a Trumpova podporovatele Elona Muska. V zemi investuje dokonce i firma budoucího prezidenta Trump Organization, která nedávno světu oznámila luxusní realitní projekt v hodnotě jeden a půl miliardy dolarů.
Nyní má asijská země skvělé předpoklady k tomu, aby ještě více těžila z očekávaných protičínských nálad nadcházející americké administrativy, a to zejména pokud rychle přistoupí ke zjednodušení regulace, a usnadní tak firmám rychlý vstup na její trh.
Vietnam má oproti svým regionálním soupeřům, jako je například Indie, řadu výhod. Zaprvé, jako stát s autoritářským politickým režimem může rychle nastavit novou politiku vstřícnou k podnikatelům, což už v současné době dělá.
Kromě toho má Vietnam výbornou geografickou polohu: má tři z padesáti nejrušnějších přístavů na světě a sousedí s Čínou, což usnadňuje obchod a logistiku mezi oběma zeměmi. Vietnam je zároveň vedle Singapuru jediným státem v regionu, který má uzavřenou dohodu o volném obchodu s Evropskou unií (Indie o podobné dohodě s Evropou teprve jedná).
Hanoj také pracuje na rychlém zlepšení infrastruktury potřebné pro podporu velkých projektů. Letos například tamní vláda vydala novou vyhlášku, která umožňuje společnostem nakupovat zelenou energii od výrobců solární energie, místo aby musely využívat tradiční státní energetickou společnost.
Tento krok, který podnikům usnadňuje plnění jejich klimatických cílů, již ocenily společnosti Apple a Samsung, které jsou největšími zahraničními investory v zemi.
Trump v posledních měsících opakovaně prohlásil, že chce podporovat americkou domácí výrobu a zdražit dovoz zahraničního zboží. Jeho chystaná protekcionistická opatření jsou namířena především proti Mexiku a Číně.
Na začátku listopadu Trump zopakoval, že zavede cla ve výši pětadvacet až sto procent na produkty vyrobené jižně od amerických hranic. Již dříve také uvedl, že na čínské zboží by mělo být uvaleno šedesátiprocentní clo, zatímco u produktů vyrobených jinde v zahraničí (tedy třeba v Evropě nebo právě ve Vietnamu) by to mělo být plošně dvacet procent. Hanoj v tom však zjevně vidí příležitost k růstu.
„Vietnam může být trochu úspěšný, nebo obrovsky úspěšný, a to v závislosti na tom, jak moc tuto vlnu (přímých zahraničních investic) usnadní,“ sdělil Forbesu Anh Ngoc Tran, profesor správy věcí veřejných na Indiana University a bývalý poradce vietnamského premiéra.
Tran dodal, že v současné době připravuje pro Hanoj memorandum o tom, jak by jeho země mohla využít těchto nových přísných obchodních pravidel.
Vietnam totiž sází na to, že masivní příliv zahraničního kapitálu mu pomůže stát se do roku 2045 vyspělou zemí s vysokými příjmy. Na prvním místě doporučuje zaměřit se na nadnárodní korporace, které přivedou vlastní ekosystém dodavatelů, a na zboží s vyšší hodnotou.
„Vietnam by měl upřednostnit společnosti, které s sebou přivedou další firmy,“ míní Tran. „Pokud přivedete Apple, přijde také mnoho dalších dodavatelů, kteří umožní Vietnamu vstoupit do technologicky vyspělejšího sektoru. Místo toho, aby země vyráběla obuv a textil, měla by se zaměřit na biotechnologie, umělou inteligenci a polovodiče,“ vybízí profesor.
To představuje obrovský posun od kořenů Vietnamu coby výrobní velmoci jihovýchodní Asie. V devadesátých letech země proslula hlavně díky levné výrobě obuvi a textilu pro zahraniční nadnárodní korporace, jako je Nike nebo Adidas.
Po roce 2000 se sem ale začala rovněž masově přesouvat z Číny výroba elektroniky, protože obří korporace chtěly využít tamní výhodné obchodní dohody a levnou pracovní sílu. Například Samsung tam otevřel svůj první závod v roce 2008 a další nadnárodní firmy, včetně LG a Intelu ho brzy následovaly.
Tato vlna mnohamiliardových projektů přiměla menší dodavatele zmiňovaných velkých společností, aby do země také přesunuly svůj provoz.
V důsledku toho se obchodní deficit Vietnamu se Spojenými státy, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, od roku 2004 ztrojnásobil. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu má Vietnam nyní čtvrtý největší obchodní deficit se Spojenými státy, hned za Čínou, Mexikem a Evropskou unií.
Když první Trumpova administrativa v roce 2018 uvalila cla na konkrétní zboží vyrobené v Číně, jako jsou solární panely či pračky, nedonutila tím firmy k tomu, aby přesunuly výrobu zpět do USA. Namísto toho se výroba přemístila do Vietnamu a dalších asijských zemí, včetně Thajska, Malajsie a Indie.
Hrubý domácí produkt Vietnamu nicméně rostl rychleji než u všech jeho asijských sousedů s výjimkou Číny, a to v průměru o 6,2 procenta ročně.
V květnu roku 2020 začaly i Apple a jeho tchajwanský dodavatel Foxconn přesouvat výrobu sluchátek AirPods z Číny do Vietnamu. O několik měsíců později se sem odstěhovala i část montáže iPadů a MacBooků.
Statistiky Komise Spojených států pro mezinárodní obchod také ukazují, že mezi roky 2018 a 2019 se dovoz elektroniky z Vietnamu téměř zdvojnásobil. Loňská zpráva Světové banky pak zjistila, že mezi roky 2017 a 2022 se množství zboží čínské výroby od šicích strojů po laserové tiskárny dovážené do USA snížilo, zatímco podíl vietnamského zboží odpovídajícím tempem vzrostl.
Vietnam se zjevně chopil příležitosti. Je to „jedna z mála zemí, které se podařilo využít americko-čínských cel, pokud jde o možnost vstupu do USA, přinejmenším během prvních několika let obchodní války,“ poukazuje Pablo Fajgelbaum, profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.
Tento trend rozšířil celou exportní ekonomiku Vietnamu, protože se tam přesunuly továrny, které začaly vyrábět zboží nejen pro americké spotřebitele. „Vietnam také zvýšil svůj vývoz do zbytku světa,“ dodal Fajgelbaum. Expert očekává, že pokud dojde k rozdílu v clech mezi Vietnamem a Čínou, budou tam společnosti i nadále stěhovat své závody.
Dánský logistický gigant Maersk koncem minulého měsíce oznámil, že v oblasti přístavu Haiphong v severním Vietnamu otevřel svůj první celní sklad, kde lze skladovat zboží před zaplacením cel nebo tarifů – a uvedla, že jejím prvním klientem bude vietnamská pobočka Amazonu.
Ikonický výrobce hraček Lego začátkem listopadu uvedl, že jeho nová továrna v hodnotě jedné miliardy dolarů v provincii Binh Duong je téměř dokončena a začne fungovat v příštím roce.
Vietnam se přimkl i k samotnému Trumpovi a jeho rodinnému podnikatelskému impériu. Eric Trump, syn zvoleného prezidenta a výkonný viceprezident Trump Organization, v říjnu informoval o výstavbě projektu za jeden a půl miliardy dolarů, jenž bude zahrnovat pětihvězdičkové hotely a golfová hřiště nedaleko Hanoje.
„Vietnam má obrovský potenciál pro luxusní pohostinství a zábavu a my jsme nadšeni, že můžeme spolupracovat s touto úžasnou rodinou na redefinici luxusu v tomto regionu,“ uvedl tehdy v prohlášení Eric Trump s odkazem na vietnamské partnery společnosti.
Velké příležitosti v asijské zemi vyhlížejí i američtí investoři. Michael Kokalari, hlavní ekonom společnosti Vina Capital, jedné z největších investičních firem ve Vietnamu s aktivy v hodnotě 3,7 miliardy dolarů, řekl Forbesu, že všechny tyto trendy vytvoří poptávku po logistických a čistě energetických společnostech a pomohou růstu střední třídy ve Vietnamu.
„Velká část našich investičních aktivit ve společnosti VinaCapital se zaměřuje na podniky, které přímo nebo nepřímo těží z rostoucí střední třídy,“ tvrdí Kokalari.
Stejně jako kdysi korporace přesouvaly výrobu do Číny, Trumpova cla jen urychlí jejich přesun do Vietnamu. O masovém navyšování domácí výroby si nastupující americká vláda a její voliči mohou nechat jen zdát.
